flash slideshow - pouze pro rychlé připojení (only for high speed internet) | je možné, že se objeví problémy s načítáním některých animací - v takovém případě buďte trpěliví, případně klikejte ve směru zpět, chvíli vyčkejte a poté klikněte znovu vpřed
fullscreen slideshow | více o projektu (more about project) *.pdf ZDE | HERE | project on ARCHITIZER.com
Anotace
Diplomová práce se zabývá urbanisticko-krajinářským řešením lokality o rozměrech cca 1,5 x 1 km západně od Litoměřic, kde se nachází bývalá podzemní továrna Richard I a bývalé krematorium. Cílem projektu je vhodné umístění nezbytných provozních objektů pro expozici o historii podzemní továrny a blízkého koncentračního tábora, zpřístupnění a rekonstrukce části podzemí a krajinářské úpravy s důrazem na pietní charakter celého místa.
Sad smíření – Památník vězňům Richard, Litoměřice
Paměť je otroctví, neexistující paměť je smrt zaživa. (Matěj Páral)
Na rozdíl od nedalekého Terezína málokdo tuší dějinný význam Litoměřic v kontextu 2. světové války.
Koncept vychází z využití podzemních prostorových struktur továrny. Současně s podzemím je rozvíjen i koncept nové krajiny. Oba tyto nosiče jsou spolu svázány funkčně, prostorově i symbolicky. Dualita mezi prostorem a jeho mentálním nábojem tvoří hlavní scénografii projektu. Každý prvek organizace krajiny včetně vody má symbolický význam a hodnotu. Je využito kontrastu mezi organickými formami podzemního labyrintu a geometrizujícím rastrem ovocného sadu, mezi betonovými torzy staveb na povrchu a jemností přírody. Na první pohled protikladné prvky jako: přesně definováno / zdánlivě nevyřešeno (ve skutečnosti úmyslně ponecháno vlastní interpretaci), introvertní/extrovertní, tvoří úmyslné kontrasty. Vzájemná neutralizace těchto napětí vytváří komplexní celek, smiřující se s krajinou, do níž je injektován. Zbytky původních staveb (např. ventilační šachty, nádrže na užitkovou vodu, filtrační stanice) jsou obnaženy a reinterpretovány do nových souvislostí. Poznatky z filozofie, sociologie či psychologie zde byly konkretizovány do architektonické formy.
Uzdravení traumatické paměti je symbolizováno rituálním jednáním návštěvníků, kteří budou sami sázet stromy do ovocného sadu. Zážitek svobody pohybu podněcuje vědomí dějinných souvislostí, paradox oproti nesvobodě, kdy byla tato lokalita obehnána ostnatým drátem bez možnosti úniku. Krajina se bude velmi pozvolna proměňovat a obnovovat. Její potenciál bude zvýrazněn, monumentalita nepřístupných podzemních prostor bude vymezena na povrchu.
Území sestává ze tří mírně odlišných mikroklimatických systémů: areál původního krematoria, plocha určená pro nový sad a vápencový vrch Bídnice. Všechna tři mikroklimata budou protnuta přímočarou spojnicí vstupu do podzemí s krematoriem. Směrem k městu je tato osa vizuálně upnuta na dominantu komína krematoria a postupně zaříznuta do terénu.
Funkčně projekt využívá klimatických a topografických podmínek. Nejde o didaktickou turistickou atrakci. Jde o vlastní intenci návštěvníka - poutníka, který bude dané souvislosti sám objevovat. Jde o obnovení a uzdravení ztracené paměti. Zahrada Čech se proměňuje v Sad smíření.
Projekt získal cenu rektora Technické univerzity v Liberci.
Za důležité informace o továrně Richard vděčím webu http://richard-1.com
Annotation
The diploma project engages the urban-landscape solution of locality with the size of 1,5 x 1 km west from Litomerice city, where the former Nazi underground factory Richard and the crematorium are located. The objective of diploma thesis is a development of the operational objects for an exhibition on the history of the underground factory and the nearby concentration camp, the reconstruction of part of the underground spaces and landscape adjustment with an accent on piety of the entire site.
Orchard of Reconciliation - Memorial of prisoners Richard, Litoměřice
Memory is slavery, no memory is death alive (architect Matěj Páral)
Unlike nearby Terezín, only few people have any idea about the historical significance of Litoměřice in the context of World War II. The concept of the project is based on the use of underground spatial structures of the factory. The concept of a new landscape is also being developed with the underground. Both of these characters are tied together functionally, spatially and symbolically. The duality between space and its mental charge forms the main scenography of the project. Every element of landscape organization, including water, has a symbolic meaning and value. The contrast between the organic forms of the underground labyrinth and the geometrizing grid of the orchard, between the concrete torsos of the buildings on the surface and the delicacy of nature is used. At first glance, opposite elements such as: precisely defined / seemingly unresolved (actually deliberately left to one's own interpretation), introverted / extroverted, form intentional contrasts. The mutual neutralization of these tensions creates a complex whole, reconciled with the landscape into which it is injected. The remains of the original buildings (e.g. ventilation shafts, utility water tanks, filtration stations) are exposed and reinterpreted in a new context. Knowledge from philosophy, sociology or psychology was concretized here into an architectural form.
The healing of the traumatic memory is symbolized by the ritual action of the visitors, who will themselves plant trees in the orchard. The experience of freedom of movement prompts historical connections, a paradox compared to the awareness of unfreedom, when this location was surrounded by barbed wire with no possibility of escape. The landscape will be transformed and restored very slowly. Its potential will be highlighted, the monumentality of inaccessible underground spaces will be defined on the surface.
The territory consists of three slightly different microclimatic systems: the area of the original crematorium, the area designated for the new orchard and the Bídnice limestone hill. All three microclimates will be crossed by a straight line connecting the entrance to the underground with the crematorium. Towards the city, this axis is visually clamped on the dominant crematorium chimney and gradually cut into the terrain.
The functional project uses climatic and topographical conditions. It is not a didactic tourist attraction. It is the visitor's own intention - the pilgrim, who will discover the given connections himself. It is about restoring and healing lost memory. The Garden of Bohemia is transformed into the Orchard of Reconciliation.
Project was awarded by Rector's prize of the Technical University of Liberec.
Thanks for important informations about the factory to website http://richard-1.com
fullscreen slideshow | více o projektu (more about project) *.pdf ZDE | HERE | project on ARCHITIZER.com
Anotace
Diplomová práce se zabývá urbanisticko-krajinářským řešením lokality o rozměrech cca 1,5 x 1 km západně od Litoměřic, kde se nachází bývalá podzemní továrna Richard I a bývalé krematorium. Cílem projektu je vhodné umístění nezbytných provozních objektů pro expozici o historii podzemní továrny a blízkého koncentračního tábora, zpřístupnění a rekonstrukce části podzemí a krajinářské úpravy s důrazem na pietní charakter celého místa.
Sad smíření – Památník vězňům Richard, Litoměřice
Paměť je otroctví, neexistující paměť je smrt zaživa. (Matěj Páral)
Na rozdíl od nedalekého Terezína málokdo tuší dějinný význam Litoměřic v kontextu 2. světové války.
Koncept vychází z využití podzemních prostorových struktur továrny. Současně s podzemím je rozvíjen i koncept nové krajiny. Oba tyto nosiče jsou spolu svázány funkčně, prostorově i symbolicky. Dualita mezi prostorem a jeho mentálním nábojem tvoří hlavní scénografii projektu. Každý prvek organizace krajiny včetně vody má symbolický význam a hodnotu. Je využito kontrastu mezi organickými formami podzemního labyrintu a geometrizujícím rastrem ovocného sadu, mezi betonovými torzy staveb na povrchu a jemností přírody. Na první pohled protikladné prvky jako: přesně definováno / zdánlivě nevyřešeno (ve skutečnosti úmyslně ponecháno vlastní interpretaci), introvertní/extrovertní, tvoří úmyslné kontrasty. Vzájemná neutralizace těchto napětí vytváří komplexní celek, smiřující se s krajinou, do níž je injektován. Zbytky původních staveb (např. ventilační šachty, nádrže na užitkovou vodu, filtrační stanice) jsou obnaženy a reinterpretovány do nových souvislostí. Poznatky z filozofie, sociologie či psychologie zde byly konkretizovány do architektonické formy.
Uzdravení traumatické paměti je symbolizováno rituálním jednáním návštěvníků, kteří budou sami sázet stromy do ovocného sadu. Zážitek svobody pohybu podněcuje vědomí dějinných souvislostí, paradox oproti nesvobodě, kdy byla tato lokalita obehnána ostnatým drátem bez možnosti úniku. Krajina se bude velmi pozvolna proměňovat a obnovovat. Její potenciál bude zvýrazněn, monumentalita nepřístupných podzemních prostor bude vymezena na povrchu.
Území sestává ze tří mírně odlišných mikroklimatických systémů: areál původního krematoria, plocha určená pro nový sad a vápencový vrch Bídnice. Všechna tři mikroklimata budou protnuta přímočarou spojnicí vstupu do podzemí s krematoriem. Směrem k městu je tato osa vizuálně upnuta na dominantu komína krematoria a postupně zaříznuta do terénu.
Funkčně projekt využívá klimatických a topografických podmínek. Nejde o didaktickou turistickou atrakci. Jde o vlastní intenci návštěvníka - poutníka, který bude dané souvislosti sám objevovat. Jde o obnovení a uzdravení ztracené paměti. Zahrada Čech se proměňuje v Sad smíření.
Projekt získal cenu rektora Technické univerzity v Liberci.
Za důležité informace o továrně Richard vděčím webu http://richard-1.com
Annotation
The diploma project engages the urban-landscape solution of locality with the size of 1,5 x 1 km west from Litomerice city, where the former Nazi underground factory Richard and the crematorium are located. The objective of diploma thesis is a development of the operational objects for an exhibition on the history of the underground factory and the nearby concentration camp, the reconstruction of part of the underground spaces and landscape adjustment with an accent on piety of the entire site.
Orchard of Reconciliation - Memorial of prisoners Richard, Litoměřice
Memory is slavery, no memory is death alive (architect Matěj Páral)
Unlike nearby Terezín, only few people have any idea about the historical significance of Litoměřice in the context of World War II. The concept of the project is based on the use of underground spatial structures of the factory. The concept of a new landscape is also being developed with the underground. Both of these characters are tied together functionally, spatially and symbolically. The duality between space and its mental charge forms the main scenography of the project. Every element of landscape organization, including water, has a symbolic meaning and value. The contrast between the organic forms of the underground labyrinth and the geometrizing grid of the orchard, between the concrete torsos of the buildings on the surface and the delicacy of nature is used. At first glance, opposite elements such as: precisely defined / seemingly unresolved (actually deliberately left to one's own interpretation), introverted / extroverted, form intentional contrasts. The mutual neutralization of these tensions creates a complex whole, reconciled with the landscape into which it is injected. The remains of the original buildings (e.g. ventilation shafts, utility water tanks, filtration stations) are exposed and reinterpreted in a new context. Knowledge from philosophy, sociology or psychology was concretized here into an architectural form.
The healing of the traumatic memory is symbolized by the ritual action of the visitors, who will themselves plant trees in the orchard. The experience of freedom of movement prompts historical connections, a paradox compared to the awareness of unfreedom, when this location was surrounded by barbed wire with no possibility of escape. The landscape will be transformed and restored very slowly. Its potential will be highlighted, the monumentality of inaccessible underground spaces will be defined on the surface.
The territory consists of three slightly different microclimatic systems: the area of the original crematorium, the area designated for the new orchard and the Bídnice limestone hill. All three microclimates will be crossed by a straight line connecting the entrance to the underground with the crematorium. Towards the city, this axis is visually clamped on the dominant crematorium chimney and gradually cut into the terrain.
The functional project uses climatic and topographical conditions. It is not a didactic tourist attraction. It is the visitor's own intention - the pilgrim, who will discover the given connections himself. It is about restoring and healing lost memory. The Garden of Bohemia is transformed into the Orchard of Reconciliation.
Project was awarded by Rector's prize of the Technical University of Liberec.
Thanks for important informations about the factory to website http://richard-1.com